Jezte pomalu na jednom místě
17. 8. 2008Také vás v dětství učili, že kdo je první po jídle, je král? A že hodná holčička (chlapeček) všechno spapá? Tak na to zapomeňte. To je totiž naprosto špatně.
Velmi častou chybou lidí s nadváhou je to, že jí rychle. Mozku nějakou dobu trvá, než dostane signál, že potřeba jídla je uspokojena. Pokud jíte příliš rychle, v okamžiku, kdy mozek dostane zprávu, že jste nasyceni, máte v žaludku dvojnásobek (nebo víc) jídla, než bylo třeba.
Co tedy s tím? Jezte pomalu! I malý jogurt se dá jíst deset minut! Každé sousto důkladně rozžvýkejte, naučte se třeba, že než ho polknete, musíte ho dvacetkrát „přežvýknout“ (čím více tím lépe). Nenabírejte si na lžíci či vidličku další sousto, dokud nemáte zcela prázdnou pusu. Pokud jíte společně s rodinou (přáteli, kolegy v práci, ...), snažte se jíst tak, abyste s jídlem končili poslední. Nechávejte zbytky! Jakmile pocítíte, že už nemáte hlad, přestaňte jíst. Když zůstane něco na talíři, je to jedině dobře.
A teď nastal čas na první ohlédnutí za našimi zápisky z minulého týdne. V tuto chvíli bychom měli mít zapsaných už sedm dní. Dnes nás bude zajímat především poslední sloupeček – místo kde jsme jedli. Spočítejte, na kolika různých místech jste minulý týden něco snědli. Kolik jste napočítali? Pět? Deset? Nebo dokonce víc? Všechno špatně! Naučte se jíst na jednom místě! Tohle je samozřejmě realizovatelné pouze pro ty, kdo nechodí do práce či do školy. Takže my, pracující lid, budeme mít místa dvě, maximálně tři. A nikde jinde jíst nebudeme! To znamená, že doma máme své místo u stolu, kam si s každým jídlem sedneme. Nic nebudeme pojídat u televize, nic nebudeme pojídat u počítače, nic k jídlu si nebudeme brát do postele, NIC nebudeme uždibovat při jakékoliv jiné činnosti. To samé platí v práci. Jíst můžeme jen během přestávky k tomu určené. Ne že budeme pracovat a občas mezi prací do něčeho kousneme. Tak ne! V klidu si sedneme, nejlépe k uklizenému stolu, a v klidu se najíme. Pokud se stravujeme v závodní jídelně či v restauraci, tam je jídelní stůl samozřejmostí a není co řešit. Někdy nastane situace, že tuto zásadu nelze úplně dodržet (služební cesta, výlet, ...). Přesto se snažte udělat si na jídlo vždycky čas, a při jídle se věnovat opravdu jenom jezení a žádné jiné činnosti neprovádět. Jezte vždy vsedě, nikdy nejezte za chůze!
Úkol na druhý týden: Naučme se jíst co nejpomaleji. Jezme vždy na stejném místě. Při jídle nedělejme nic jiného. Nechávejme zbytky.
I nadále zapisujme všechno co sníme a zrušme pojídání „zbytečností“ (sladkosti, chipsy, ...).
Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou psát komentáře.
Zaregistrujte se a začněte s námi hubnout!
Ó bóže,omdlím!!!Tak jako,„krále“ a „všechno spapat“ už jsem odbourala dávno.Ale ten zbytek...Já jsem tušila,že to je nějakej fígl na nás.Janinka ráda čte ve vaně a u toho uždibuje...U počítače to naštěstí neumím-moc náročný na mě.Noo,holky,tak jen s chutí do toho...
Janinko, Janinko, víš, že jsem speciálně na tebe myslela, když jsem to před chvilkou psala? Ale ty jsi silná osobnost a uneseš to! Nebo vezmeš roha?
Nikdy.My Berani,némlich učitelky, z boje neutíkáme.I když,vzpomenu-li si na Jana Lucemburského-ten taky z boje neutíkal a jak dopadl,že...No,ale,zhubl pak určitě a dokonce bych si tipla,že dost.
Leničko a s tím fofrem při jídle máš taky pravdu. Jako dítě jsem byla hubená a vlastně ještě do těch 25ti let jsem byla i když to stálo úsilí docela štíhlá a taky jsem pomalu jedla, neb jsem to jinak ani neuměla, ale potom holky (dcerky) – škola – práce a teď i o víkendu jídlo do sebe házím jako blázen až mně manžel krotí a směje se mi, že mi to nesní ať si to sním v klidu, ale já už to fakt neumím:-(
Jani, tak se mi to líbí.
Pavlušo, to je chyba spousty lidí. Ale musíme to natrénovat. Všimni si někdy při jídle ve společnosti, že většinou ti nejhubenější dojídají poslední a často na talířku něco nechají. Takže na tom něco bude.
Hm Leni to je pravda, já to vím, vím, že štíhlí lidé opravdu jedí pomalu a distingovaně, ale já opravdu ani v práci nemám čas sníst si snídani (když jdu na 6h) a ani oběd v klidu. A pak myslím, že je celkově uspěchaná doba, ale to patří do jiné rubriky:-) Jo a taky jsem začala jíst z menších – tedy dezertních taliřků – to jsem taky někde četla, ale přiznávám bez mučení, že ne pokaždé, což je tady chyba. No ale začínáme, že jo? a právě, že si to tak hezky „řeknem“ nahlas a mezi sebou, tak si to dřív uvědomíme a POUĆÍME se z toho, ne?? :-)
Pavli-ty talíře dělají hodně.Já mám totiž opačnou zkušenost.My dostali jako svatební dar jídelní sadu-takový ty keramický talíře.Jsou hrozně hezký,takže jsme na nich začali jíst.Nám nedošlo,že když jsou o polovinu větší než klasický porcelán,může být problém.Totiž-postupně jsme začali zvětšovat porce.Nevěřila bys,kolik se do toho hluhtalíře vejde špaget-a že to šníš bez problémů-zvlášť u poutavého počteníčka...A klidně si přidáš.Děti,kdo najde,co je tam špatně?....
Já tě asi bacím!!!! :) Talíře okamžitě schovat do nejzažšího kouta půdy. Špagety zásadně z plýtkého talíře. A nepřidávat – nechávat zbytky! A jestli tě ještě uvidím u jídla s knížkou tak ti ji zabavím. :)))
Ahoj holky. Vidím,že už se tu znáte.Já se přidám,jo?Tak jíst pomalu už asi nezvládnu:-(V dětsví jsem byla diblík,v jídle jsem se nimrala,spousta věcí mi nechutnala.A doma mě do jídla nutili.Ještě dodám,že mamka nevařila nic moc,takže velmi často bylo to samé. No a pak jsem poznala přítele a ten si mě postupně začal vykrmovat.Často restaurace,rád a výborně vaří.Začlo mi chutnat.Pak první těhotenství a z 50kilíček jich bylo před porodem 73!!!S miminkem se mi jaksi nedostávalo času na kultivované stolování,takže jsem se nacpala u linky,atd.Při druhém těhotenství jsem se krotila,ale protože po tom prvním mi zbylo nějakých 12kg,byla jsem opět jako koule. A teď už toho mám dost a chci to zkusit s Vámi.Mimochodem,zaregistrovala jsem se v pátek a v sobotu jsem si ráno začala zapisovat.Jenže po obědě přijeli známí popřát naší Lucince k prvním narozkám a přivezli obrovský dort.Takže jsem papír zmuchlala a začínám znovu dnes!Ach jo...
Lucko, vítej. Nic nemuchlat, zapisovat všechno. Proto je lepší tvrdý zápisník než papír, ten nezmuchláš. A doporučuju nevzdychat nad tím co bylo, ale těšit se z toho co je a bude! Ať se ti daří!
Přeji všem pěkný sluníčkový den den. Tak jsem ráno fofrem letěla do obchodu pro notýsek a taky jsem začla zapisovat.A už po prvním zapsání si myslím že to bude určitě fungovat.Taky bych Leni potřebovala radu jak se mám stravovat když mám noční směnu.díky
Jejda, katrin, to už jsem tu psala několikrát, že se směnama nemám zkušenosti. To si budete muset nějak přizpůsobit každá sama, podle svého pracovního režimu.
Leni,jak já se nachechtala!!!Já odmítám jíst špagety z plýtkého talíře-to je proti přírodě.Ale moc ráda se podívám,jak mě bacíš-to bys musela ty tvoje synky mít extratřídu přes počítač,jelikož já si myslím,že bacit někoho přes internet NELZE.Ale jestli chceš,můžu si ty špagety srolovat do kompotové mističky.Kruci,teď mi tu chybí ty tvoje ksichtíky-z návštěvní knihy.Uvažuj o tom,mohla bys metat blesky třeba... A Lucko,neboj,ono to chvilku trvá,musíš naprogramovat mozek,aby sis to,co děláš špatně,začala uvědomovat.Mě fakt trvalo nějakých 6let manželství,naž jsem se asi dojedla ke své spokojenosti či co a teď už umím projít v obchodě kolem regálu s čokoládama,aniž bych začala slintat jak Pavlovův pes...To půjde.
Jani, tak proti přírodě, jo? A nabíráš si je rukama nebo máš přírodní příbor? :) Smajlíky bych taky přivítala, ale nevíme o žádných, kteří by byli k mání zdarma. Nemůžeme je jen tak někde ukradnout.
No,normálně nakloním hlavu nad talíř,a rychlevcucnušpagetu.A zas.Dokud néni prázdno.Jo za smajlíky se platí?To já nevím,já taktak že zvládám net a email.Tuhle moje mladší dítko čile doběhlo k počítači a než jsem zamíchala polívku,dokázalo neuvěřitelné věci.I zkopírovat soubor /nebo dokument-prostě,mám to na ploše/ 241x kuře.Tak to já kdybych se snažila,tak by to tak hodinu trvalo.
Holky s vámi se člověk pobaví,když to tady čtu. Luci neboj to zvládnem,já jsem na tom podobně,ale je nás na ty naše vypapaný kila víc,tak to dokážeme.
No,však sranda musí být-líp se to hubne.Ovšem tady sranda končí,protože Lenka si vtipkuje a já dostala strašlivou,ale strašlivou chuť na špagety.A podívejte,kolik je hodin.Sakra.Teď ale fakt těžce trpím.To teda meloun nezaplácne...Jdu umýt vanu,třeba mě to přejde.
To je legrace. Já zrovna dělala špagety dnes. Kvůli synovi, je nečekaně doma. Do hlubokého mě to teda dávat ještě nenapadlo, hihihi.
Mám jen malou připomínku k tomu jídlu v práci........jsou dny, kdy toho mám opravdu tolik, že nejsem schopna odejít jíst někam jinam. Takže mám vyčleněné místečko s talířkem tak bokem na stole. Nachystám si tam většinou ovoce nebo zeleninu, někdy nakrájím třeba celozrnné pečivo a jak to vyjde tak ďobnu. Zdá se mi to menší zlo, než nejíst až do konce prac. doby. Potom stejně ještě většinou jedu vyzvednout dceru na druhý konec města a pak ještě kroužky, takže se domů dostanem nejdříve v pět. Myslíš, že je to taky špatně????
Klekí, nemyslím si, že je to špatně. Někdy se to fakt nedá všechno dodržet a je potřeba vymyslet řešení, jak to obejít co nejlíp. Rozhodně je to lepší než hladovět.
Ahoj Jani – omlouvám se, že píši až dnes, ale dřív jsem se na PC nedostala
Já ještě k těm talířům – víš ono je to krásné jíst z menších, ale nesmíš si chodit přidávat 
a nebo co je ještě horší – ujídat z hrnce a považ, že to je taky má neřest – no i kyž už se hodně lepším 
. A k naší nové zásadě jíst na jdnom místě – doma ano – doma se to fakt daří, ale v práci 
, i když máme jídelnu, tak se to nedá a tak si to futruju u PC za pracovním stolem. Tak zatím papa a držte se všechny – ono to půjde!!!
Tak a teď jdu říct mamince,že je úchylná,protože mě naučila jíst špagety z hlubokýho talíře...
Ják-nenapadlo?Logicky-to nepopadá,ne?Přece je nebudu honit po plýtkým-vždyť bych si uhnala vředy z těch nervů 
šmankote.
Co máš z toho, moje máti na mně určitě taky spáchala nějaké výchovné zlo. Konkrétně to dojídání u nás jelo. Já třeba když vidím, že něco VYLOŽENĚ nejede, tak nenutím. Říkám si, že mám taky jídla, která do huby nevezmu, protože jsem velká, tak mě nikdo nenutí, tak proč dělat dětem naschvály. Rozežraní nejsou, tak co????
Taktak.Moje řeč.Ale mamince jsem to stejně řekla.To víš,musím využít,že jí můžu vmést výchovné chyby.Beztak mě pořád sekýruje,co neumím...
Holky, ale maminkám nemůžete vyčítat, že máte kila navíc. Ony pro vás chtěly to nejlepší a dělaly to tak, jak je to naučily jejich maminky. To mi připadá nefér, teď si o tom jak vypadáte, rozhodujete samy!
Tak Vás děvčata všechny zdravím a pročítám kde v práci jíte atd..Tak Vám řeknu je to fakt jen o pevné vůli Já pracuji v Opavii takže plno zakázaného kolem mě.tento týden dělám U Zlatých polomáčenek a co mi jich projde rukama,Jinak peču piškotky,takže taky jen ta pevná vůle.A svačinka no jen jak mě dojde někdo vysřídat.
Jo ale začla jsem v pondělí zapisovat a opravdu to fachčí jsem z toho po tolika dietách a jojo efektech nadšená tak se tady mějte já pádím mezi ty dobroty 
Leni,já se teda důrazně ohrazuju-pozor,pozor.Já mamince nevyčítám svá kila /to vyčítá furt ona mně/,já jí vyčetla ten etickej prohřešek s hlubokým talířem...Můžu já za to,že nám to připadala normální a tady to zas někoho nenapadlo?Odpovím si sám!Ne,nemůžu-to ma-min-ka...Ha,a teď mudruj.Ale už končím téma špagety,beztak to sem nepatří,nějak se nám to vymklo.
Ahoj holky také dělám v pekárně a je to někdy takové pokušení ty čerstvé rohlíky lakaj ale dá se to naučit a říct si ne
A ja se porad v duchu divim proc manzel ji tak pomalu a nechava zbytky taaak ted uz to vim!
Ja uz mam davno po jidle a on jeste ji a stejne nesni vsechno.Pak si myslim ze mu to nechutna tak se ho zeptam zda mu chutnalo a on mi rekne ze ano.Ale ze uz je syty.Tak v tom to je. 
Já jsem dost vybíravá už od dětství, v jídle se přehrabuju jak malý dítě a stejně jsem furt tlustá
.
Jestli to není tím, že pracuju doma a sama si vařím, proto jím jenom jídla, která mi chutnají, asi si budu muset sem tam uvařit něco neoblíbeného.
Mám ráda a na postavu to funguje třeba i k večeři, tak to je zeleninový vývar, hlavně teď v zimě. Mňam 
hmmm.....snídani a večeři jím u televize či pc
Chyba!!!
Ach jo!Když si spočtu na kolika místech jím!No takže jsem to omezil na čtyři.Takže:stůl v kuchyni,Stůl v kuchyni babí-občas tam rodina obědvá-máme rod.dům-a odnést si jídlo někam jinam se nehodí,ve škole svačím na lavici-kde jinde?-a bez té svačiny bych to do oběda nevydržel a šel si koupit něco sladkého do automatu,a školní jídelna-už dlouho protestuji,ale mamka chce abych tam chodil.Na tři místa to fakt nedám.
Ale hubnu!Takže super stránky 
To nevadí, že je těch míst tolik, důležitá je pravidelnost. Ve škole svačina je jasná, bez té to nejde (hlavně ovoce!). Oběd ve školní jídelně doporučuju, to je další pravidelnost. Jestli tam nevaří úplně nejchutněji, nevadí, aspoň nesníš všechno.
Hlavně sněz všechno maso, zeleninu, část brambor nebo knedlíků můžeš nechat. A nevynechávat polévky!